NEWTON Information Technology, s. r. o. Týdeník RESPEKT

Pomocí šipek u zvýrazněného slova se pohybujete v článku o jeden výskyt vpřed nebo vzad.

Zpet Další dotaz

Respekt   Honba za černým zlatem   02.07.2001
Zahraničí - Autor: Kateřina << Zachovalová>> , Washington, Autorka je publicistka - Strana: 12

Honba za černým zlatem

Bushův plán zpřístupnit Aljašku pro těžbu ropy vyvolal rozhořčení i potlesk
Aljašská Arktická národní rezervace divoké zvěře (Arctic National Wildlife Refuge, ANWR) je ve Spojených státech hitem letošní turistické sezony. Cestovky, které za osmdesát až 120 tisíc korun nabízejí ohromný zážitek -- vidět na vlastní oči vlky, soby a lední medvědy, si nemohou stěžovat na nedostatek zákazníků. Lidé spěchají do rezervace ze strachu, aby nepromarnili jednu z posledních šancí poznat ji, neposkvrněnou vrty, ropovody a silnicemi. Úmysl amerického prezidenta George W. Bushe povolit v pobřežní části této rezervace těžbu ropy vyvolal vlnu aljašské ekoturistiky, přestože Washington odmítá představu, že těžba přírodu poškodí. Zatímco se turisté a environmentalisté obávají pohromy, většina obyvatel Aljašky plán vítá.
Carterovo opatření
Milovníky divočiny v rezervaci nečeká žádný komfort. Musí spát pod stanem a slézat hory či sjíždět řeky odříznuti od vymožeností společnosti. Přivezou je sice malá letadla (která nepatří k nejlevnějším), ale silnice a terénní auta tu neexistují, natož hotely či ubytovny. Rezervace patří k oblastem s nejdrsnějším podnebím ve Spojených státech. Padesát šest dní v roce je zahalena do tmy, zima trvá devět měsíců, teploty se pohybují hluboko pod nulou. V létě je domovem mnoha druhů zvířat. Konkrétně hodlá Bush naftařům zpřístupnit přes šest tisíc kilometrů čtverečních Pobřežní planiny (přibližně jedné dvanáctiny ANWR). Je to myšlenka, která byla v posledních desetiletích několikrát oprášena, vždy však skončila u ledu. Klíčový je v tomto ohledu zákon, který v roce 1980 prosadil prezident Jimmy Carter. Federální vládě svěřil do správy více než čtyři sta tisíc čtverečních kilometrů aljašského území -- tedy asi třetinu. Dnes tam jsou národní parky a rezervace. Byl to ale také tentýž zákon, který určil, aby úřady podrobily Pobřežní planinu průzkumu a případné težbě ropných ložisek. Právě z toho dnes vychází Bushova administrativa, která otevření tundry zahrnula do svého energetického plánu. Ropa má Američany ochránit před hrozbou krize, jakou prožívá Kalifornie, a snížit šplhající ceny benzinu. Plán je zdůvodňován také snížením závislosti USA na zahraničních surovinách. "Silná domácí produkce nám dá lepší pozici při vyjednávání s dalšími zeměmi," prohlásila ministryně vnitra Gale Nortonová. Podobný názor hájí další obhájce návrhu Frank Murkowski, který zastupuje Aljašku v americkém Senátu. "Pokud je pod planinou šestnáct miliard barelů, nahradilo by to tolik ropy, kolik bychom museli dovézt ze Saudské Arábie během příštích třiceti let," zdůraznil.
Účelová čísla
Pro přesnost je nutné říci, že by k těžbě nebylo využito všech šest tisíc čtverečních kilometrů Pobřežní planiny. Zastánci dobývání tvrdí, že dnešní technologie by zabraly celkem dohromady asi jen tisíc hektarů. Ekologové s tímto součtem přímo postižených hektarů souhlasí, namítají však, že budou vrty a infrastruktura roztroušeny po celé planině, protože ropa se pod povrchem nachází v jednotlivých "kapsách". Proto se také mluví o zpřístupnění celé Pobřežní planiny, nikoli jen jedné tisícihektarové části. Podle jejich názoru přístupové silnice a průmyslové stavby naruší celý ekosystém. Hájí proto postoj, že se nevyplatí zničit jeden z posledních netknutých kusů severoamerické divoké přírody, jaké je ještě možné najít pouze v deltě řeky Yukon, na ostrově Kodiak nebo v rezervacích jinde na Aljašce. Elliott Negin z neziskové Rady na obranu národních zdrojů podotýká, že Spojené státy budou vždy závislé na zahraniční ropě a těžbou na vlastním území neovlivní světové ceny. "Amerika je příliš malý hráč, u nás se nachází jen tři procenta světových ropných zásob. A z tundry pod Pobřežní planinou naftaři vytěží jen o něco málo více než tři miliardy barelů," podotýká. Ohledně velikosti ropných "kapes" pod Pobřežní planinou existují mezi stoupenci a odpůrci těžby značné rozdíly, byť obě strany používají stejný zdroj: oficiální průzkum s názvem Geologický průzkum USA. Podle něj je 95procentní šance, že planina ukrývá 5,7 miliard barelů ropy, které je technicky možné vytěžit. Pravděpdobnost, že se podaří vypumpovat šestnáct miliard barelů ropy, je podle geologů pouze pětiprocentní. Ovšem oněch 3,2 miliard, jimiž se ohánějí ekologové, je minimální množství, které se s 95procentní pravděpodobností vyplatí vytěžit při ceně dvacet dolarů za barel. "Lidé, kteří jsou proti těžbě, si vyberou nejnižší číslo, a ti, co jsou pro, zase to nejvyšší. To se stává pořád. Naším úkolem je odhadovat ještě neobjevená ložiska. Nepřísluší nám dělat vrty, to je práce pro soukromé firmy," podotýká k tomu Frances Piercová, která se na Geologickém průzkumu USA podílí.
Názor Eskymáků
Zatímco se vede bitva ve Washingtonu (ministryně Nortonová prohlásila, že vláda bude na plánu trvat nehledě na odmítavý postoj Kongresu), přes sedmdesát procent obyvatel Aljašky vyjádřilo s Bushovým plánem souhlas. Kdyby bylo na nich, těžilo by se v rezervaci už dávno. "Když jsem byl malý, neměli jsme vodovod a jako záchod nám sloužil kýbl. Od té doby, co tu je ropný průmysl, máme vodovod i kanalizaci, životní úroveň se neuvěřitelně zlepšila," říká Michael Stotts, Inupiatský Eskymák z pětitisícového městečka Barrow, které se nachází mimo území rezervace ANWR zhruba čtyři sta kilometrů západně od Pobřežní planiny. "Mám z čeho uživit rodinu. Už jen to, že si můžeme koupit sněžný skútr, nám ulehčuje život," dodává. Pravdou je, že skútry na Aljašce nahradily tradiční dopravní prostředek: psí spřežení. Sedmatřicetiletý Michael pracuje jako správce počítačové sítě ve firmě, která poskytuje servis těžařům z Prudhoe Bay, zálivu, kde se ropa dobývá už přes třicet let. Mezi Michaelovými předky je sice i jeden Čech, dědeček Joseph Felepack (Josef Filípek), ale to nemění nic na tom, že se všichni jeho předkové, včetně rodičů, živili lovem velryb a tuleňů. Jako většina Inupiatů podporuje otevření rezervace. "Vytvoří to tisíce pracovních míst," zdůrazňuje a odmítá představu, že těžba poškodí životní prostředí. Elliott Negin tvrdí, že je právě Prudhoe Bay odstrašujícím příkladem. "Mají tam čtyři stovky úniků ropy ročně," zdůrazňuje. Opírá se o údaje aljašského ministerstva životního prostředí, které musí těžaři informovat o únicích a emisích. "Podle těchto zpráv jsou emise oxidů dusíku a síry dvakrát větší v Prudhoe Bay než v hlavním městě USA," dodává. Murkowski a jeho tábor na to ale říkají, že záliv vůbec není znečištěný. "Sobí stádo, které žije v Prudhoe Bay, se rozrostlo ze šesti tisíc na necelých dvacet tisíc kusů," napsal nedávno v příspěvku pro list The Washington Post. V tom má právdu: sobí stádo kolem zálivu se během let opravdu rozrostlo, byť odpůrci naftového průmyslu tvrdí, že to je především kvůli údajnému umělému vykrmování zvířat. Buď jak buď, zastáncům těžby nahrává nesplnění obav ekologů, které před třiceti lety vyvolala stavba Transaljašského ropovodu. Dnes je jasné, že životní prostředí ani soby tisíce kilometrů potrubí protínajících Aljašku nijak vážně neohrozilo

Zpet Další dotaz

Archív připravuje NEWTON IT. Vaše návrhy a připomínky mailto:webmaster@newtonit.cz&subject=e-mail%20ze%20stranek%20http://respekt.newton.cz
Headlines, archív MFDnes, deník SUPER, 100 + 1 Zahraniční zajímavost